Novostavby a rekonstrukce

KDY SE ŠETŘIT (NE)VYPLÁCÍ

10.01.2013 15:54

Kdy se šetřit (ne)vyplácí

 

 převzato z: BRABEC, Roman. Kdy se šetřit (ne)vyplácí. Dům & zahrada. 2012, č. 12

 

U většiny mých klientů obecně převládá požadavek na stavbu rodinného domu s kvalitními parametry a dobrými užitnými vlastnostmi za „rozumné peníze“. K naplnění tohoto požadavku vede více cest, které mají ale jedno společné. Mít základní představu o tom, co má být předmětem projektu, mít s kým tyto záležitosti objektivně, zdůrazňuji objektivně, konzultovat a posléze se umět na základě indicií rozhodnout.

 

Pokud po vyprojektování studie necháme stoprocentní volnost projektantům, nemusí být naplněna naše základní představa o ekonomice výsledného projektu. Je samozřejmě jasné, že ovlivnit můžeme více proces individuálních projektů, u typových jsme vázáni již daným řešením, byť u některých dílčích kroků můžeme požadovat změnu. Vzhledem k tomu, že se často setkávám s klienty, kteří ani nevědí, co jim projektant navrhl za konstrukční řešení nebo materiály doporučuji se ve fázi projektu aktivněji zúčastňovat konzultací, vyžadovat vysvětlení nebo alternativy, aby výsledek nebyl pouze produktem projektantů, ale i klientů, kteří v určitém rozsahu budou projektu rozumět. Samozřejmě platí i zde, že účast technického dozoru nám při rozhodování může pomoci. Z logiky věci vyplývá, že i projektant je člověk, který při nečinnosti klienta vyprojektuje dům, který požadované parametry splňuje, ale ne vždy je zohledněna i stránka ekonomická. Jak tedy postupovat, kde hledat úsporná řešení, co požadovat na projektantech?

 

USAZENÍ DOMU NA POZEMEK, ZEMNÍ PRÁCE

 

Za ideální stav je považováno, vyrovnání bilance zeminy pro výkopy a zásypy (za předpokladu vhodné zeminy pro zásypy). Ušetříme tím náklady za odvoz zeminy a hlavně poplatek za uložení na skládku. Někdy postačuje vhodně vymodelovat terén kolem domu, u některých projektů nám postačilo dům zvednout o 10-15 cm nad terén, kdy jsme ještě zlepšili odtok dešťových vod od domu a docílili jsme spádu od garáže do vjezdu z ulice. Za nejpodstatnější ale považuji znalost poměru pro založení domu. Někteří projektanti pro standardní domek navrhnou šíři základových pasů 80 cm i více, ty dům bezpečně unesou i v horších základových poměrech, ale více neřeší. Doporučuji provést sdružený geologický průzkum s průzkumem radonovým a zjistit si únosnost zeminy v hloubce založení i třeba ručním výkopem sondy. Můžeme tím ušetřit až 50 % nákladů na zemní práce, protože pro běžný rodinný dům obvykle postačují základy široké 60 cm, setkávám se i s projekty o šířce základů 40 cm. Samozřejmě, že riskovat bez znalosti základových poměrů nedoporučuji, u složitějších domů by měl být geologický průzkum samozřejmostí.

 

ZÁKLADY

 

Úspory souvisí s výše popsaným, objem vykopané zeminy nahrazujeme obvykle betonem. Znalost základových poměrů by měla umožnit projektantovi objektivně a ekonomicky stanovit potřebnou třídu betonu pro založení objektu. Tyto věty znějí jako fráze, ale moje zkušenosti vycházejí ze stovek postavených domů. Například v jedné lokalitě se stejnými základovými poměry jsem oceňoval projekt s pasy šíře 60 cm, nearmovanými, s betonem B15. Na stejných základových poměrech prokázaných i výstavbou pak dům, který měl základové pasy o šířce 80-100 cm, silně armované, s betonem B 30. Pro představu by se u stejně velkých domů o zastavěné ploše cca 150 m2 jednalo o zvýšení nákladů přesahující 100 000 korun. Stejně občas nechápu důvody, které vedou projektanty k podsypům základové mazaniny štěrkem v tloušťce 20 cm nebo k tloušťce základové mazaniny 15-20 cm s kari sítí při horním i spodním povrchu. U standardního domu, kde nejsou opravdu žádné důvody k těmto opatřením (např. odvětrávané podloží při vysokém riziku radonu), slouží štěrkový posyp jako separace betonu mazaniny od hlíny, dále na vyrovnání podloží do roviny, k dodržení spotřeby betonu pro desku a v neposlední řadě jako podloží, které lze kvalitně zhutnit. Pro všechny tyto důvody postačuje podsyp základové mazaniny 5-10 cm, tloušťka mazaniny 10-12 cm a jedenkrát kari síť při spodním povrchu. Pokud použiji stejné parametry domu jako u výkopů, můžeme ušetřit opět náklady, přesahující 100 000 korun. Prosím o správné pochopení úspor – nedoporučuji zde šetřit bez jasného prokázání statickým výpočtem. Další úsporou může být použití tvárnic ztraceného bednění jako náhrady bednění, a to při nutnosti bednit základové pasy např. pro svislé zateplení základů. Použití tvarovek ztraceného bednění je vždy levnější způsob.

SVISLÉ KONSTRUKCE

 

            Volbu zdícího systému je vždy nutno zkonzultovat a zvážit. Obecně bych doporučit při volbě vycházet z dostupnosti v dané lokalitě, nevolit systémy s velkou přepravní vzdáleností a hlavně pokud si některý systém vybereme, dodržet jeho kompletní použití. Jakékoliv bezdůvodné kombinování, např. nesystémových překladů nebo věnců, nám stavbu prodraží. Vím, že každý má na zateplení domu kontaktním systémem jiný názor. Nikomu ho neberu, ale je třeba počítat s tím, že pokud tepelně technické parametry řešíme pomocí příslušných cihel, dnes i tloušťky 50 cm, při stejné zastavěné ploše máme podstatně menší plochu užitnou a i to se dá ekonomicky vyčíslit. Na tyto široké cihly stejně doporučuji aplikovat jádro se síťováním a probarveným štukem, což se při cenách této fasády jeví jako neekonomické, ale z hlediska kvality nutné. Při volbě kontaktního zateplení můžeme nosné zdivo maximálně ztenčit, u vápenopískových bloků až na 17,5 cm. I se zateplením v síle 20 cm jsme na tloušťce obvodového zdiva 37,5 cm. Při této variantě nemanipulujeme s velkou kubaturou zdiva, ale nahrazujeme ji lehkým tepelným izolantem, což vede k úsporám. Dimenze nosného zdiva musí ale každopádně posoudit statik v rámci statiky celého domu.

 

           

VODOROVNÉ KONSTRUKCE

 

            Stropy, balkony, markýzy a podobně – jejich náklady může projektant ovlivnit vhodným návrhem ve spolupráci se statikem. Zde je problematika trochu složitější a na odborné úrovni, takže obecnou zásadu nelze stanovit. Pro jednoduché domy doporučuji použití skládaných keramických nebo betonových stropů, u složitějších často nelze zastropení řešit jinak, než dražší monolitickou deskou. O všem rozhoduje celková koncepce statiky domu. Pouze jednu zásadu doporučuji: Pokud chceme šetřit, rozmysleme si realizaci vykonzolovaných balkonů, velké množství teras v patře nebo betonové markýzy nad vstupem či parkovacím stáním. Jejich kvalitní a bezpečné řešení není nikdy levné.

 

ZASTŘEŠENÍ

 

            Je jasné, že dům s plochou střechou, a podotýkám kvalitně navrženou, bude vždy dražší než dům s šikmou střechou. U plochých střech bych úspory nehledal tak zásadní, neboť preferuji kvalitní návrh a provedení. Více prostoru pro úsporné návrhy máme u klasických šikmých střech. Za jednu z ekonomických variant považuji použití systému vazníků obzvláště u střech s nižším sklonem a lehkou krytinou, kdy úspora díky malé spotřebě dřeva může být v řádech desítek tisíc korun. Druhou možností, dodnes málo využívanou, je ekonomický návrh vlastního krovu s použitím fošen jako krokví, vyloučení používání drahých ocelových vaznic nebo podpěr, pokud to není požadavkem např. na maximální uvolnění prostoru pod krovem.  Vždyť při vhodném dispozičním řešení se dá i podpěrných dřevěných sloupků využít v interiéru. Pokud oceňuji projekt s vrcholovou vaznicí 24 x 26 cm, 9 cm dlouhou, a pozednicemi zbytečně velkého profilu 20 x 18 cm, první co mě napadá, že se nikdo ekonomikou krovu nezabýval. Při ceně krovového řeziva cca 600 Kč/m3  jsou při ekonomickém návrhu úspory zcela jasné. S ekonomickým návrhem krovu také souvisí volba střešní krytiny a tím i zatížení střešní plochy pro výpočet krovových profilů. Pozor pouze při volbě krytiny, některé vyžadují celoplošné bednění, tím se nám i přes levnější krytinu náklady do rozpočtu vrací.

 

INSTALACE

 

            Rozsah instalací je obvykle dán požadavky klienta. Z hlediska rozvodů elektro a zdravotně instalačních rozvodů nevidím prostor pro výrazné úspory, naopak někdy v našich realizacích doplňujeme v projektu chybějící cirkulační potrubí, jehož absenci nepovažuji za úsporu, ale vadu projektu (při vzdálenějším odběru teplé vody od kotle musíme při každém použití teplé vody odtočit z potrubí vodu studenou). Samotnou kapitolou je ale vhodná volba vytápění. I u skromných a úsporných projektů často nalézáme v dokumentaci velmi nákladný systém vytápění se třemi zdroji, složitým řízením apod. Klient často vysvětluje důvody, které ho k tomu vedly, výhody v budoucích úsporách a podobně. U některých klientů pociťuji jistou míru fandovství ve složitosti systému (klienti z oboru strojírenství a IT) a ani při dlouhé debatě a zhodnocení návratnosti investice od svého záměru neustoupí. U jiných je vidět překvapení prvotních nákladů na jednotlivé zdroje (sluneční zdroj, tepelné čerpadlo, výměník za krbovou vložku), jejich propojení, řízení jednotlivých vod v potrubí různě teplých, akumulace přebytků apod. a následně přemýšlejí o redukci. Je opravdu potřeba při návrhu topného systému uvažovat racionálně, naprosto podporuji veškeré alternativní zdroje, ale vše je nutno již od počátku také konzultovat z hlediska nákladovosti a návratnosti. Věřte, že v topném systému a zdroji se vždy pohybujeme v řádech několika set tisíc korun, takže je to jeden z nevětších prostorů pro dobrý a ekonomický návrh, ale samozřejmě s ohledem na budoucí pohodlí a nízké provozní náklady.

 

OSTATNÍ PRVKY STAVBY...

 

            ...by měl každý klient volit podle svých finančních možností a tyto prvky prodiskutovat s projektantem, aby projektová dokumentace odpovídala představám klienta a ne představám projektanta. Jedná se například o zábradlí vnitřního schodiště, venkovní zábradlí teras a balkonů, volbu materiálu na klempířské prvky či typy podlahovin (často se v projektu objevuje v tabulkách místnostní dřevěná podlaha, ale klient má představu o třikrát levnější podlaze laminátové apod.). Platí, že nabídky na hrubou stavbu se od jednotlivých firem moc neliší, protože cena domu je dána právě „tím ostatním“, použitými technologiemi (lakování levnější, zinkování dražší), vyšší ceny vybíraných materiálů obkladů, dlažeb apod.) a hlavně dodržení, kvality a technologické kázně i všech následných pracích po hrubé stavbě.

            Na úspory lze pohlédnou také z hlediska časového jako na úspory momentální a budoucí. Přikláním se k tomu vzít v potaz budoucí úspory, hlavně náklady na provoz domu, a nehledat momentální úspory v zeštíhlování izolací a podobně, protože tyto úpravy již v budoucnu nikdy „nenarovnáme“.

 

            Jsem zastáncem nehledat úspory u složitějších domů ve svépomocné výstavbě. Úspor se obvykle dosahuje účastí rodinných příslušníků, osobní účastí stavebníka, používáním pochybných pracovníků vyplácených „na ruku“ bez dokladů. Pokud bychom si svůj čas, čas všech zúčastněných na stavbě, předělávání technologických chyb, dopravu materiálů, dopad placení materiálů v základní sazbě DPH 20%, ale hlavně absenci jakýchkoliv záruk spočítali, nevyjde nám stavba svépomocí tak výhodná, jak se často uvádí.

Kontakt

Oldřich Zívr

stapro@miletin.net

Vřesník 20
Miletín 50771

603726257

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode